blbec s mobilem, febiofest a problémy s wifi

dneska jsem vstala dřív než bylo plánováno (asi o půl desátý:), ale hned mi zvedl náladu film Mars útočí!. nikdy mě ten film nebavil jako dnes... pak jsem šla oběd do menzy, která byla plná podivných lidí z moravy (zřejmě nějaký zájezd či co), potom jsem za dobrou cenu koupila učebnici, kterou potřebuju a jsem šla do fusion s tím, že potřebuju vyřídit pár e-mailů... jaké bylo mé překvapení, když wifi, přes kterou jsem se chtěla připojit nefungovala... merde! takže jsem dopila čaj a když jsem si říkala, že se den začíná kazit, potkala jsem tam mardošu. ten člověk mi vždycky udělá radost. a i dneska byl zábavnej :)
nastoupila jsem do tramvaje č. 9 směrem anděl. spolu se mnou nastoupil snad i největší žijící blb. jak jsem to poznala? právě telefonoval s nějakým podobným blbcem... hlášky typu: "chápeš, všechno se odvíjí od toho, že hitler prohrál válku... a pak ty zkruvený komunisti... všichni češi jsou tím poznamenaný... všichni tady jsou debilní komunisti... když se jim koukneš do ksichtu, tak jsou rudý tim kumunismem... češi jsou kreténi v šusťákách a s alcatelem za pasem... a ještě má anténu... sere mě, že mám ksicht jako voni, vole... " vyholená hlava a a černej koženej kabát mu teda na dojmu nepřidal... a s tímhle člověkem jsem jela 10 minut tramvají, kde ho úplně všichni slyšeli a na všech bylo vidět, jak je štve. naštěstí jsem ale vystoupila a šla na dva dobrý filmy na febiofest. škoda jen, že během druhýho jsem seděla hned vedle budky tlumočnice, takže se mi zážitek z filmu, francouzštiny a arabštiny trochu míchal s podivným tlumočením. hlas, kterej ta ženská měnila podle toho, jestli mluvil mž, žena nebo dítě, byl děsnej.
poté následovaly další problémy s wifi. dokonce jsem se chvíli bála, že mám v mým milovaným hp vir. naštěstí se to nepotvrdilo, bo teď sedím v la casa blů a wifi jede naplno :-D

Abd Al Malik VS Guillaume Peltier du MPF

très bien dit, abd al malik!

bem-estar

být v oblíbeném městě, posedět v oblíbené kavárně, pít oblíbené pití, venku je nádherně, lidi se začali usmívat a dokonce si na ulici pískaj... dělám frajerku v nových slunečních brýlích a koupila jsem si knihu. se sluchátky v uších poslouchám hudbu, která mě fakt baví. splnila jsem povinnost, do který se mi už nějakou dobu nechtělo a vlastně to bylo nakonec v pohodě. čtvrteční záležitost s telefonickým rozhovorem se vyřešila (teda ve skutečnosti se to ukáže až zítra, ale snad jo), včerejší film na febiofestu byl mooooc dobrej a jsem ráda, že jsem ho viděla. snad ty, na který se chystám v pátek, budou stejně kvalitní. takže se mám skvěle. pár problémů a starostí mám, ale většinou jejich vyřešení nezáleží až tak na mně jako na jiných. barakat! :)

Não esquecam :)

Mudança de hora
Os relógios vão ser adiantados na próxima madrugada. Quando for 1h00, os ponteiros devem passar para as 2h00.

už 4. slučák od maturity

madla, bára, terez
Originally uploaded by menina1984.

páteční večer jsme se sešli my, bývalí spolužáci, v hospodě U Jakuba v Jihlavě. bylo nás sice míň než minule, ale pořád je fajn, že si dokážeme udělat čas, abysme se jednou za půl roku viděli a řekli si, co děláme a jak se máme. a tak jsme si mohli povídat o tom, jak studenti druhýho ročníku stomatologie vrtaj zuby, jak se skládaj prsty mrtvolám v rakvi, kdo bude navrhovat zahradu s altánem, kdo zrovna co pitvá, kam v Brně i v Praze do divadla a jak se má naše první třídní dítě :) díky všem, který přišli a snad se i dobře bavili a těším se příště.

ze čtvrtka na pátek

věděla jsem, že musím ráno brzy vstát, ale i přesto jsem usnula až kolem půl dvanáctý. o půl jedný zazvonil telefon a já jsem opilému člověku v polospánku slíbila něco, čeho jsem hned vzápětí litovala... a teď mám špatný svědomí a to nejen kvůli sobě, ale i kvůli tomu člověku a hlavně kvůli I. merde! kamarádka mi poradila, abych to nechala být a abych dělala jakoby nic, že si to třeba ten dotyčný ani nepamatuje... kéž by tomu tak bylo. a jestli ne, čeká mě sáhodlouhé vysvětlování, které možná povede někam, kam vůbec nechci... ach jo, proč vždycky, když si člověk myslí, že je všechno ok, musí se něco podělat? i když teď mě tak napadá, že na tom přece jen něco pozitivního je. jsem si teď jistá. úplně jistá.

lazy sunday

absolutně proflákaná neděle je za mnou. ach jo, tolik času, kterej jsem mohla využít k něčemu důležitýmu... třeba konečně dočíst toho ...... Garreta!

očistěte se v Babelu

stále plná pocitů z toho filmu jsem se rozhodla tohle napsat... sobotní filmová odpoledne miluju. sladký popcorn (ale pozor! ten s medovou příchutí se dřív spálí, do mikrovlnky jen na 3 minuty), kofola, pomazánka, rajčata a tři filmy. nesmí být všechny příliš náročné. až ten poslední. 142 minuty trvající BABEL mi zajistil dnešní očišťující katarzi. zaprášený a konečně trochu zestárlý brad pitt není na Babelu zdaleka to jediné a nejlepší. a rozhodně není v tomhle filmu ani roztomilej, ani krásnej, ani sladkej... což je mu spíš k dobru. Babel není jen zmatení jazyků, pro mě je to hlavně příjemný, i když trochu tragický očistec a hlavně další film, o kterém jsem se tu chtěla zmínit a který se zařadil do mých Top 10.

poslední o počasí (snad)

Ještě jsem si vzpomněla na takovou úvahu o počasí (to je ale fakt řečeno hodně vznešeně:-D). Musim ji sem hned teď napsat, protože se týká 11. března, takže později by už nebyla vůbec aktuální a navíc má být od pondělka zase hnusně, takže by se docela ztratila pointa.

11. března 2005 jsem byla v Barceloně a bylo tam 15 stupňů Celsia.
11. března 2006 jsem byla v Cannes a bylo tam 15 stupňů Celsia.
11. března 2007 jsem byla v Polné a bylo tam 15 stupňů Celsia.

Z toho plyne, že se jednou k tomu středomořskýmu podnebí dopracujeme i u nás na Vysočině. Jaru sláva!

les temps changent.

přesně před rokem jsem byla ve Francii
přesně před rokem jsem se právě vracela z Antibes do Annecy
přesně před rokem jsem byla přesvědčená, že nejlepšího kamaráda nemůžete ztratit kvůli hlouposti
přesně před rokem jsem si myslela, že nebudu mít moc důvodů se do Annecy později vracet
přesně před rokem jsem věřila, že první dítě mojí sestřenice bude holčička
přesně před rokem jsem moc nedoufala, že se dostanu na obor mediální studia
přesně před rokem bylo v Annecy 5 stupňů Celsia
přesně před rokem jsem neznala ani Andrejku, ani Sashu, Paula, Zuzku, Markétu, Lucku a další skvělý lidi
přesně před rokem jsem se nacházela někde mezi angínou a zánětem ledvin
přesně před rokem jsem portugalštinu a angličtinu spíš zapomínala, místo abych se učila něco nového

a co z toho jako vyplývá?
les temps changent et c´est très bien...

když se mi nechce spát

tak tu sedím večer s migrénou a křivými zády a už asi hodinu si říkám, že si vezmu prášek a půjdu spát, ale pořád se mi vlastně moc nechce, i když bych měla, protože mě čeká náročnej víkend, ale prostě to nejde, tak surfuju po netu a nacházím stále zajímavější počiny kolegů bloggerů, ale taky spoustu hloupostí a zbytečného plácání a hlavně mám teď pocit, že se vyjadřuju nějak podivně spisovně, ale šlo to celou dobu docela samo a teď už ta schopnost zase mizí a mě letí hlavou myšlenky na podobně zmateně působící texty, který jsem kdy četla, jako například na jeden odstavec z románu Jacka Kerouaca Na cestě, ve kterém stojí: ,,...cožpak nevíš, že bůh je medvídek Pú?", anebo na další citát z jeho knihy, který si člověk, jenž měl Podzemníky půjčené přede mnou podtrhl: ,,a tak tu ležím ve tmě, vláčně jak chobotnice a čekám na spánek,"ale nevím, co to znamená, že jsem si vzpomněla zrovna na Kerouaca a zrovna teď. (uff, konečně tečka!) dokonce jsem dneska ani neměla kafe (bože, nechápu, jak jsem mohla přežít den!), ani jsem nevypila dva litry kofoly, coca-colu nebo red bull jsem neviděla ani z rychlíku (to je ale blbost) a přesto se mi nechce spát. hlava bolí, záda taky, je tma, je mi teplo (kdo mě zná, ví, že to je pro mě velice důležité) a přesto se mi nechce spát...

ha, už to mám! lehnu si do postele a dám se do čtení Garretova Podloubí v Anenské ulici a to mě zaručeně uspí :-D trápím se s tou knihou už asi dva měsíce. kdybyste věděli, jak je velká a kolik má stran, vysmáli byste se mi do očí... je to ostuda, já vím.

takže plán mám a teď ho musím uskutečnit. moc se předem omlouvám za tenhle zmateně-nočně-spisovně-pseudopesimistický post, ale slíbila jsem, že budu psát víc a častěji, tak se snažím sliby plnit nejen o Vánocích a ať to stojí, co to stojí a jsem zvědavá, jestli mi někdo nenaznačí, že míň znamená víc, protože bych se tomu vůbec nedivila a vlastně bych to i chápala, protože já normálně přece takovej blázen nejsem. nebo jo?

včera v hodině zdravotní gymnastiky...

... ,,a dýcháme do kyčle" ...
... ,,jazyk odpočívá volně v ústech" ....

člověk by se skoro bál na tyhle hodiny chodit... :)

jaro

dnes ráno bylo tak nádherně! ani se mi nechtělo věřit, že je teprve začátek března. do školy jsem se vydala oblečená v podzimní/jarní bundě a tenkém a svetru a přesto mi bylo teplo.
ach, to je ale krása!

co novýho?

tento týden jsem byla několikrát upotorněna na to, že přispívání na tenhle blog poněkud flákám. netvrdím, že to není pravda, ale taky je pravda, že v poslední době jsem opravdu mooooc práce a tím pádem málo času na blogování.
za 1) teprve nedávno nám skončilo zkouškový a vzhledem k tomu, že jsem jeho část využila k cestě do Francie (čehož opravdu nelituju), využila jsem ho v plný délce, tzn. poslední zkoušku jsem dělala těsně před koncem zkouškovýho = hodně učení
za 2) upsala jsem se další jazykovce a učím teď týdně 6 kurzů francouzštiny a angličtiny = hodně práce

takže teď chodím do školy, čtu povinnnou literaturu, jezdím téměř denně do Horních Počernic, což je fakt děsně daleko a měla bych alespoň kvůli studiu sledovat zprávy, což taky nestíhám. taky platím šílený peníze za mobil (hovory do zahraničí jsou prostě drahý), zatím jsem úplně zdravá, i když všichni kolem mě jsou nemocný

taky jsem se rozhodla, že na erasmus do Portugalska pojedu na letní semestr ve druhým ročníku, tzn. zhruba za rok, jestli na portugalštině vydržím.

a to je pro teď asi tak všechno. jsem zrovna na přednášce, takže si musím dělat poznámky.