Surové umění v Abatonu

v neděli v poledne sem jako vždycky dobíhala autobus na poslední chvíli. s jedním přestupem v Jihlavě sem dorazila kolem půl čtvrtý do Prahy. ve 4 sme se potkaly s Madlen a Beatou na typickým srazovým místě, na Václaváku u koně. odpolední kafe sme si daly v Kávovarně v pasáži Lucerna, potom se s námi Beata rozloučila a šla do kina a my sme s Madlou vyrazily za Bárou na kolej do Dejvic. Bára si nás vyzvedla na konečný metra trasy A a pak už začaly příravy na koncert. nějakej ten make-up, vlasy, tričko... během cesty do klubu Abaton, kde se koncert konal, sem jako obvykle několikrát ztratila a opět našla jízdenku, takže sme se trošku pozdržely a dorazily tam až kolem osmý hodiny. nakonec to moc pozdě nebylo. předkapela Moimir Papalescu & The Nihilists měla začínat ve 20:00, ale na pódium vylezli až kolem půl desátý. byli super jako vždycky, Sonja to rozproudila, ale stejně všichni čekali na anglickou partičku Art brut. zpěvák Eddie Argos a jeho kámoši se objevili ve 22:00. i když sem je předtím nikdy neslyšela a punk-rock není zrovna můj nejoblíbenější hudební styl, líbili se mi. anglickej přízvuk a humor v podání komika Eddieho byl prostě báječnej. v jednu chvíli se dokonce vrhnul i s mikrofonem mezi fanoušky a dozpíval tam konec písničky. Art brut dvakrát přidávali. nakonec se definitivně rozloučili kolem půlnoci. daly sme si s holkama ještě jedno pivo a cigaretku a pak sme už chtěly jít na tramvaj, páč Bára dělala v pondělí zkoušku z pružnosti a pevnosti. jenže pak sme uviděly Eddieho, jak si dává pivko na baru, tak sme za ním šly a zeptaly se ho, jestli by se s náma nevyfotil. myslím, že se moc rád fotí, takže nadšeně souhlasil. když sme si v šatně vyzvedly bundy, potkaly sme tam ještě bubeníka Mikeyho B a tak sme se nechaly vyfotit i s ním. no prostě fanynky jedna radost! po hodině cestování a přestupování z jedný noční tramvaje na druhou sme konečně o půl třetí padly do postele na koleji v Dejvicích. Bářiny spolubydlící byly tak hrozně moc hodný, že šly spát jinam a my sme měly dokonce každá svou postel.
ranní vstávání nebylo nic moc (jak by taky mohlo, že?), ale koncert stál za to. v autobuse zpátky do Jihlavy naštěstí i trošku zatopili, takže poslední výlet do Prahy před odletem do Francie byl sqělej. děkuju Barunce a Madlence!