Thursday, October 04, 2007

chuť

najednou jsem dostala takhle kolem půlnoci obrovskou chuť psát. dostala jsem chuť vám sem něco napsat, ať "vy" jste kdokoli a "sem" je jen virtuální deník. mám chuť napsat něco pěkného, něco jen tak, nepříliš moudrého, jen milého. můj záměr je i trošku sobecký, protože se už podruhé v jednom měsíci mořím doma s angínou a nudím se a nebaví mě, jak už dlouhou dobu nedostávám svoji pravidelnou a bezpodmínečně nutnou dávku sociálního kontaktu (na vině je nemoc a zkouškování). většinu mých přátel jsem neviděla už několik týdnů, nemluvě o mém synovci, který už jistě ve své batolecí paměti zapomněl, kdo je teta martina.
a tak sem napíšu něco pěkného, co mě v poslední době potěšilo. přemýšlím, jaké události, podněty nebo chvilky stojí za zaznamenání a napadají mě třeba tyhle:

- představení "každý rok ve stejnou dobu" a "další roky ve stejnou dobu" v divadle bez zábradlí. veronika freimanová a zdeněk žák v nich excelují pod režijním vedením jiřího menzela. "každý rok ve stejnou dobu" jsem viděla v srpnu. freimanová je krásná, milá herečka, ale v této hře byla absolutně úžasná. a zdeněk žák? v únoru jsem ho jednou potkala v metru a říkala si: bože, co je tohle za ubožáka? igelitka z tesca, rozšmajdané boty a zmačkaný baloňák rozhodně nenapovídali nic o jeho talentu, o kterým mě přesvědčil až v divadle (to, že se tento týden objevil v té "ordinaci" přičítám značné finanční injekci). chvíle, kdy hlavní hrdina george (žák) mluví o smrti svého syna ve vietnamu a doris (freimanová) ho jen tiše obejme, mi vehnala slzy do očí. připadala jsem si jako blázen, že v divadle brečím (a zrovna těsně před přestávkou), ale byla to scéna opravdu krásná a děsivá zároveň. pokračování "další roky ve stejnou dobu" jsem navštívila v září a jen potvrdilo to, že tito dva se zařadili mezi mé nejoblíbenější české herce. zajděte si taky do divadla :)

- gilmore girls. vím, že už s tím asi otravuju, ale prostě jsem si ten seriál zamilovala a vůbec mi nevadí, že je ´americkej´a asi trochu holčičí. naopak mě pěkně štve, že už skončil (i když u nás ještě úplně ne) a že natočení celovečeráku jen tak pro pěkné rozloučení je zatím tak trochu snem. na youtube.com jsem si našla spoustu videí, kde jsou lorelai a rory hezky samy za sebe jako lauren graham a alexis bledel a jsou mi moc milé i tak :)

- server youtube.com vůbec. představte si: jste nemocní, ale ne zas tak moc, abyste nemohli celé hodiny lozit po netu a tak skouknete všechno možné (viz minulý post). a tak se celé dny a noci bavím a vzpomínám. například mix prodigy vs. enya stojí za to.

- noví kamarádi. někdy je najdete opravdu hrooooooooooozně moc snadno. stačí nechat si na zádech batoh a dostatečně dlouho s ním otravovat za vámi tančící v několikatisícovém davu :)

- staří kamarádi. někdy stačí jen to nejmenší a zjistíte, že staří kamarádi jsou opravdu ti nejlepší.

- barevné stromy. pro mě zhola jediná pozitivní věc na podzimu. a teda ještě moje narozeniny, které (jak to zatím vypadá) se budou letos slavit ve velkém!

- rubem fonseca. současný brazilský spisovatel, od kterého jsem měla v povinné četbě "černý román a jiné povídky" a co nejdřív se chystám na nově vyšlé "mocné vášně a nedokonalé myšlenky". je radost číst mezi brazilskými zkrachovalci na jedné a bojovníky za svobodu na druhé straně někoho normálního. sem by asi patřili uvozovky - kdo četl o černém embryu, pochopí.

- film ratatouille. asi opravdu nejlepší animák od pixaru, i když se teda s nemem hodně pere. myšák rémy je okouzlující. na konci filmu si říkáte, že byste taky chtěli doma takovou krysu s talentem na vaření. vždyť přece tout le monde peut cuisiner. a neříkám to jen proto, že mám doma postavičku rémyho a emilka od nás z kina :D

- a nakonec i škola. jsem ráda, že nejsem jediná, kdo se tam těší ;) až do prosince bude zase klid a čaje a kafe a obědy v menze s mými milými spolužáky a pak ty zkoušky tak nějak splácáme.

a to už by myslím stačilo. moje chuť psát byla téměř úplně ukojena a myslím, že vaše chuť číst takhle dlouhej post úspěšně zabita. a jestli jste i přesto dočetli až sem, díky vám za čas a ochotu a vůbec za zájem :-*

1 comment:

Anonymous said...

Ty Prodigy a Enya - naprosto super! Nechápu, jak mi tohle mohlo uniknout! :-)