začínám zase cestovat. už to nebudou jen cesty mezi Polnou a Jihlavou a Jihlavou a Prahou. už se blíží den, kdy mi u mýho zaměstnavatele vzniknou nároky na zaměstnanecký letenky a já to rozhodně hodlám využít. v březnu letím do Atén. těším se. zamrzlá šedivá Praha je pořád krásná, ale střelci prostě mají rádi změny. musí se pořád něco dít. být moc dlouho na jednom místě bez valných životních peripetií nudí. nečekám, že z nádher kolébky evropský kultury padnu na zadek, ale je to nová zkušenost. "do Atén by se měl každej Evropan aspoň jednou podívat," řekla A. a má pravdu. tak jsem si řekla proč ne. snad tam bude aspoň o trochu teplejc než v Libni. až se vrátím, určitě se o zážitky podělím, ale myslím, že po půlroční zkušenosti z Portugalska mě jen tak něco nedostane.
v plánu už jsou i další výlety, ale o těch ví zatím jen pár vyvolených. rozhodně ale chci, aby byl tenhle rok o moc zábavnější než ten předchozí. pro všechny. nejen pro mě a moji rodinu. nezačal špatně. včera jsem byla s kamarády na narozeninový oslavě DJ Rushe a stálo to za to. výsostně jsme se bavili. vlastně jsme se bavili tolik, že mě z toho ještě po 17 hodinách od návratu domů bolí celý tělo. nevadí :)
ve škole se blíží zkoušky. zatím mě to učení nijak neschramstlo, ale to bude asi hlavně tím, že od konzultanta pro dálkový studium mi nechodí hromadný e-maily a že v tomhle ročníku nemám nikoho tak blízkýho, aktivního, zábavnýho, precizního a pozitivního jako byla S. až po prvním semestru bez ní mi dochází, jak moc důležitá pro mě byla, jak jsem se jen díky její přítomnosti sama vycepovávala k výkonům pro mě neobvyklých. je báječná.
pořád ještě fotím. a zrovna ve chvíli, kdy se na vteřinku opět přiblíží múza a chuť pustit se do něčeho novýho, vybije se mi baterka. a nabíječka je 130km ode mě. to je vážně pech!
mám ale i jiný plány. půjdu na thajskou masáž a když po ní ještě někdy vstanu z postele, tak se půjdu nechat ostříhat a nabarvit a hlavně pokecat o všem, co se u nás ve městě v posledních měsících šustlo. taky možná někoho zachránit nebo zničit, to ještě nevím. taky půjdu na konci ledna na pokračující školení a pak snad v práci povýším. o jedno patro. budu muset víc chodit po schodech. taky už snad vyrazím na procházku s naší novou pejskovou, která dostala jméno po Žofce Orangutánový, protože má prý stejnej ksicht. těším se, až se zase nadechnu čerstvýho vzduchu na Vysočině a kolem mě bude běhat veselej pes.
Monday, January 12, 2009
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment