předtím, než odletím...

...se mi zachtělo zajít do kina. anglickýho krále stojí za to vidět. už pro to ticho, které je v sále ve chvíli, kdy jan dítě souloží s lisou, která upřeně a odevzdaně hledí na obraz führera v domnění, že tak zplodí nejlepšího árijského potomka, už pro to napětí, které je cítit v sále v momentě, kdy na plátně odjíždí vlak s germánskými natěšenými vojáky a v pozadí se objevuje jiný vlak... bez oken, jen se zamřížovanými dírami kvůli vzduchu a přecpaný tmavovlasými židy... odjíždí stejným směrem, ale úplně jinam. kdyby se některé části filmů netýkaly druhé světové války, byly by komické, nutily by vás se smát, ale takhle to prostě nejde... pan menzl se zase předvedl :-)

a tak teď už můžu jít domů a v klidu si zabalit a zítra odletět. můžu zmizet na chvíli v alpách a vězte, že tam rozhodně neletím kvůli sněhu. taková já přece nejsem...

čtu, že...

...v liberální demokracii a relativně svobodném tržním hospodářství našla televize živnou půdu, v níž mohou být všechny její schopnosti ve smyslu technologie obrazu plně využity. Jedním z důsledků této situace je celosvětová poptávka po amerických televizních pořadech... Doslechl jsem se (ač jsem si to neověřoval), že Laponci před několika lety odložili svoji každoroční a podle všeho životně důležitou migraci o několik dnů jen proto, aby se dozvěděli, kdo postřelil Džejára...

N. Postman - Ubavit se k smrti